HOME ..... HISTORIE BLOGU ..... O NÁS

Koupila jsem si grafický tablet.

17. ledna 2020 v 14:14 | Lucy |  Moje tvorba
Ahoj,
udělala jsem si radost a koupila si grafický tablet od Wacomu.
Tu je můj první výtvor, moji kocourci Jasper (mainská mývalí) a Loki (orientální) v cartoon stylu :D
Kreslila jsem to v programu Fire Alpaca. Víc vám k tomu teď asi neřeknu, protože můj mozek není schopen produkovat souvislý text.

 

Dari, byl jsi výjimečný borderáček <3

8. prosince 2019 v 7:40 | Lucy |  Tuhle rubriku nechci pojmenovat.
Ten okamžik někdy musel přijít. Jen jsem nečekala, že nastane tak brzo.
Nervózně si koušu nehty, snažím se usměrnit tok svých myšlenek a dát jim nějakou formu v podobě článku.
Do téhle chvíle jsem o tom nemluvila, protože teprve tehdy až se věci vyřknou nahlas, stanou se realitou...

Minulou středu, 27. listopadu 2019, jsme se rozloučili s mým borderáčkem Darim. Museli jsme ho nechat odejít, udělali jsme maximum co bylo v našich silách, ale úleva nepřicházela. Jeho poslední týdny byly kruté a smrt byla jediné vysvobození. Odešel do psího nebe u mě v náručí a společně s ním odešel i kus mě. Odvezli jsme ho do brněnského krematoria a teď máme doma na památku jeho urnu, kterou jsme mu vybrali a je moc krásná.

Je to pro mě asi jedno z nejvíc emotivních období v životě. Rozloučit se se psem, díky kterému jsem přežila základku a střední a který byl můj největší splněný sen. Díky kterému jsem mohla být kynologem a zažívat radost ze společných sportovních úspěchů. Nedokážu popsat, jak moc to bolí... Teď už je Daroušek po dlouhé době splečně s Iranem, doufám že tam na něj bude dohlížet a můžou si zase hrát, jako za starých časů. Však já tam za nima taky přijdu, jen to bude ještě nějaký čas trvat.

Tenhle článek na téma týdne bych chtěla věnovat právě Darimu a hezkým vzpomínkám na život s ním. Protože slz bylo a asi ještě bude dost. a já si myslím, že vzpomínat by se mělo hlavně v dobrém ♥

"Don't cry because it's over, smile because it happened."


Mujpritelpes je zpět - po deseti letech

3. prosince 2019 v 19:24 | Lucy |  Blog
Lidi, na tenhle moment jsem čekala snad roky. Blog s adresou mujpritelpes.blog.cz jsem poprvé založila v roce 2006 a aktivní jsem na něm byla do roku 2009. Ten blog byl pro mě vším, věnovala jsem mu hodně času a myslím, že měl v tu dobu i dost dobrou návštěvnost. Pak ale jednoho dne jsem ho v návalu emocí zrušila a okamžitě jsem toho krutě litovala. Dokonce jsem psala i na podporu blog.cz, zda by se blog nedal ještě nějak zachránit. Hm, nedal.

V následujících letech jsem měla spoustu dalších webů, ale nikde mě to už nebavilo. Mujpritelpes byl a je prostě srdcovka. Jenže mezitím mi tuhle mojí adresu někdo zabral a já jsem se cítila bezmocně :D Až tento týden jsem se odhodlala a napsala do reportu a požádala o smazání aktuálně zabrané adresy, kde byl stejně jen jediný článek zveřejněný před šesti lety.

A tak jsem zase tady! Po deseti letech! Ten pocit se nedá popsat, mám z toho hroznou radost a budu se sem chodit ukrývat před realitou a sociálními sítěmi :D